Obec Hasiči TJ Sokol Akce

SDH Hlavňov

Hlavňov - Hasiči - Historie
Historie SDH Hlavňov
   Obec Hlavňov se poprvé vepsala do dějin za panování krále Václava I. V roce 1253, kdy byly v krátkých časových odstupech založeny další obce na Policku. Události v 19. století měly velký vliv na myšlení lidí, kteří se chtěli bránit přírodním živlům vlastními silami a vlastním přičiněním, což mnohdy mohlo zachránit majetek a hlavně životy a zdraví lidí. Z historických pramenů měly velký vliv na zakládání dobrovolných hasičských sborů velké požáry, které zničily celé vesnice i města ve velice krátké době. Uvedu jeden historií podložený požár v obce Hořejší Cerekev na Táborsku. Dne 10. září roku 1821 vypukl v 5 hodin odpoledne krutý požár, při kterém během půldruhé hodiny schořelo 82 domů, škola, fara, špitál a kostel. Teprve o půlnoci za přispění obyvatel ze širokého okolí se podařilo plameny uhasit. Takováto krutá zkušenost tehdy sdružovala obyvatele v dobrovolné hasičské sbory, které měli být oporou nejširších vrstev obyvatelstva měst i vesnic. Ušlechtilá myšlenka „Na pomoc“ jak tehdejší hasiči hlásali zapustila kořeny také v Hlavňově
   Po vzoru sousedních obcí zejména Suchého Dolu, kde byl již sbor založen, byla dne 15. července 1883 svolána i v Hlavňově ustanovující schůze, která založila Dobrovolný hasičský sbor se symbolickým názvem „Hvězda“. Sbor začínal se čtyřkolovou ruční stříkačkou, kterou obec zakoupila již v roce 1878 za 600 zlatých od firmy Smekal v Praze. Sbor si zvolil i své první představitele:
  • předsedou sboru byl zvolen řídící učitel Jiří Kopáček
  • velitelem František Wintr mlynář z č.p. 25
  • cvičitelem Jan Stehlík hostinský z č.p. 23
  • jednatel byl Jan Klíma, místní kovář
  • pokladník byl Josef Borna rolník z č.p. 33

Stanovy - Původní zakládací listina SDH Hlavňov z roku 1884



   Byly sepsány první stanovy sboru, které obsahovaly celkem 25 paragrafů, a ty byly výnosem c.k. Místodržitelstvím království Českého dne 23.ledna 1884 v Praze zaregistrovány pod číslem 93108, což můžeme ješte dnes dokladovat z dochovaných listin. Sbor měl ustanoveny své představitele, a hned se přihlásilo do sboru prvních 30 členů. Začátky měli ale těžké, chyběly peníze na výzbroj a výstroj. Objednávalo se na dluh, a čekalo se, že shovívavost dodavatelů bude velkorysá a splátky se uskutečnily zpravidla z darů. První dary byly vcelku velkorysé a pomohly sboru zajistit činnost. Uvedu příklad:
  • 1884 Broumovský opat daroval sboru 20 zlatých
  • 1885 císař František Josef I. Daroval sboru 60 zlatých
  • 1886 za ůčast na pohřbu opata jana Rottra dostal sbor 15 zlatých
  • Další dary byly pak ze zemského fondu např. V roce 1889 80 zlatých
   Z občanské záložny v Polici nad Metují si sbor půjčil 100 zlatých. Ostatní příjmy tvořily již jen členské příspěvky. Uvedu pro ilustraci kolik činily.
   Zápisné obnášelo 30 krejcarů, členský příspěvek měsíčně 10 krejcarů u činných a 20 krejcarů u přispívajících. Ale již v roce 1886 byly sníženy na polovinu. V dalších letech se příspěvky opět měnily, jak je uvedeno v pamětní knize sboru. Také sbírka všech občanů v obci v roce 1884 přinesla výtěžek 36 zlatých 33 krejcarů. V roce 1885 se konala na Hvězdě v kapli svatba pana továrníka Smekala z Prahy, který vyráběl hasičskou výzbroj. Místní sbor se svatby zůčastnil a dostal za to 6 pochodní a 2 lucerny, které byly v roce 1968 předány muzeu do Police nad Metují.
   První zásah u požáru si sbor odbyl již v roce 1883 při požáru v obci Dědov, kde hořelo bělidlo a továrna firmy Šmída. Další byl v Ledhuji téhož roku a pak následovala celá řada, z nichž bych uvedl tyto:
1895 v obci Bělý vyhořelo 29 stavení, 49 rodin zůstalo bez přístřeší, celkem postiženo 239 lidí
1915 v obci Žďár n. M. 22.května vyhořelo 21 stavení, více než 100 lidí zůstalo bez střechy nad hlavou. Na událost vzpomínal náš dlouholetý člen Josef Michl, který se jako mladý chlapec požáru účastnil. Podle jeho vzpomínek a vyprávění ohořelé došky ze střech létaly přes Pasa až do Jetřichova.
Požáry se nevyhnuly ani Hlavňova. Uvedu jejich stručný přehled:
  • 1923 vyhořel výměnek u Veiserů
  • 1929 vyhořela stodola u Pinkavů
  • 1936 vyhořela chalupa u Veiserů v lomě
  • 1939 hořela kaple na Hvězdě, zapálená od němců
  • 1952 vyhořel statek u Pinkavů
  • 1952 hořel les u Václava
  • 1953 vyhořela zemědělská usedlost u Kleinerů
  • 1965 lesní požár na Požďáře
  • 1965 požár u Pfeiferů
  • 1989 vyhořela stodola u Berků
   Další významnou kapitolou v historii sboru jsou sjezdy. První sjezd tzv. Župní se konal v Hlavňově již v roce 1895. Druhý se konal 15.července 1915 na počet 30.let trvání sboru. Byl to opět župní sjezd bývalé župy Metuj. Podle zápisů se tohoto sjezdu zůčastnilo 294 členů v krojích. Bylo provedeno hasičské cvičení na č.p. 102 nynější dům v lomě bývalý majitel Osoba. Na zahradě č.p. 26 u Zeidlerů byla slavnost s koncertem. Třetí a poslední župní sjezd se konal 18.července 1937 „U Doležalů“ na rybíce. Podle dokumentů počasí nepřálo, ale sjezd se přesto vydařil. Na sjezdu probíhal stánkový prodej rozličného zboží. Z prodeje bylo sboru odvedeno procento zisku. Čistý příjem podle účetní knihy činil 13 375,60 Kč. Účetnitcví sboru je vůbec zajímavé, v roce 1913 pokladník vykazuje schodek 182,52 K. Kdo tento schodek nakonec uhradil se v pokladní knize neuvádí.

   Obě světové války znamenaly pro sbor útlum činnosti a velkou ztrátu členské základny. Podrobnější dokumenty z této doby nejsou k dispozici. Funkce ve sboru uchránila některé její členy od nuceného nasazení do Německa. Po osvobození v roce 1945 byl úbytek obyvatelstva v Hlavňově oproti předválečnému stavu vyšší než se předpokládalo. Celá řada rodin se odstěhovala do pohraničí. Bylo to více než 100 lidí. To se samozřejmě promítlo i do práce sboru, který ztratil dlouholeté členy. V roce 1948 je v Knize slibu uvedeno 34 jmen hasičů. V roce 1937 to bylo celkem 47 členů. Pro srovnání uvedu ještě rok 1899, kdy měl sbor 48 členů a patřil do tehdejší župy „Metuj“.

Zlomek historických fotografií


   Poválečné období znamenalo velký rozmach techniky a vybavení sboru. První automobil, který sbor zakoupil byla Škoda 430. Ta se neosvědčila a byla vyměněna za nákladní Opel. Ale ani s ním není sbor spokojen a je zakoupena Tatra 805 na inzerát od podniku Průmstav v Karlových Varech. Byla zakoupena za 29 000,- Kč v době, kdy předsedu MNV dělal František Rudolf. Tento automobil opět nebyl v dobrém technickém stavu, a tak s pomocé tehdejších členů byl celý opraven a renomován pro účely hasičů. Nejvíce se o to zasložil Osoba Jan, Vacek František, Jenka František starší. Jako řidiči se vystřídali mnozí členové. Uvedu Osobu Jana, Kutíka Jaroslava a Jelínka Františka st. Ani Tatra 805 se nedožila dnešních dnů a byla v roce 1993 nahrazena automobilem ARO 240 zakoupeném od Českých drah za 9 500,- Kč. Tatra 805 byla po opravě prodána soukromníkovi do Dobrušky za 12 000,- Kč. Jedna perlička z této transakce stojí za zmínku. Tatra byla před prodejem nepojizdná, sbor urgoval na Městském úřadu nápravu a požadoval jiné vozidlo. Městský úřad zakoupil nový motor ze skladových zásob za 5 000,- Kč. Sbor jej za vydatné pomoci Miloše Hrubého namontoval do Tatry a bez jakéhokoli zajíždění prodal. Nový majitel byl upozorněn, že má ve vozidle nezajetý motor, ale zřejmě si s tím hlavu příliš nelámal a již ve vysokovském kopci milou TATRU přehřál.

   Aro 240 bylo potom vyměněno za ARO od sboru města Police n. M. Za jiné a prodáno. Bylo ovšem opět ve špatném stavu, a tak bylo v roce 2001 prodáno a zakoupeno čtyři roky staré ARO za 50 000,- Kč od pana Kyseláka z Čelčic, které nyní sbor užívá, a doufejme, že bude ještě dlouho užívat. Vozidlo prošlo letos technickou prohlídkou a řidič Michal Vacek o vozidlo pečuje.
   První stříkačka sboru byla jak jsem již uvedl čtyřkolová ruční stříkačka firmy Smekal Praha, která sloužila sboru nepředstavitelně dlouhou dobu, a to až do roku 1945, kdy naposledy zasahovala při požáru špitálu u kostela v Polici n. M. Špitál již po požáru nebyl obnoven, a naše stříkačka putovala v roce 1958 po 80 letech služby do starého železa, kde ji naposledy vyfotil náš dlouholetý člen a funkcionář Augustin Osoba, který u sboru obětavě dlouhá léta pracoval. První motorovou stříkačku zakoupenou z fondu národní obnovy za 9 765,- Kč byla stříkačka „Sigmund“ vyrobená původně pro firmu Renner v Hamburku. Stříkačka byla ve špatném technickém stavu a musela být dána do opravy. Slouží sboru dodnes jako historická stříkačka. Dne 8.3. 1967 byla sboru přidělena přenosná stříkačka PS 8, která je doposud v provozu. Protože se sbor začal zúčastňovat pohárových soutěží a nemohl se dobře umístit, byla za 20 000,- Kč zýsluhou bratra Milana Berky z útvaru Broumov zakoupena stříkačka PS 12 s dvoukolovým přívěsem, a ta slouží sboru dodnes, i když už prošla generální opravou, kterou si sbor svépomocí hlavně zásluhou starosty Jana Špuláka provedl. Musím se ještě zmínit o další stříkačce PS 8, která byla zakoupena ze závodu VEBA Police nad Metují a jako náhradní stroj ji sbor vlastní. Prodej pomohl zprostředkovat Karel Beneš v roce 1993. Jak kvidíte, techniku sbor má, stačí jen vyvíjet činnost.

   Hasičská zbrojnice postupem doby také změnila své místo. Původní stará zbrojnice stála u potoka za nynějšími garážemi postavenými v prostoru bývalé družstevní váhy. Nová zbrojnice v přízemí kulturního domu se prováděla byla předána 1.11. 1959. Stavba nové zbrojnice i celého kulturního dmu se prováděla velkou částí svépomocí brigádnicky. Počty brigádnických hodin byly stanoveny podle majetkových poměrů jednotlivých občanů. Podle harmonogramu, který byl vypracován nejvíce hodin odpracoval Berka Václav, dlouholetý člen a funkcionář sboru. Odpracoval 1 602 hodin. Měl dobře nabroušenou a rychlou tužku, a tak získal i svoji přezdívku. V současnosti je zbrojnice i kulturní dům po opravě, a je opravdu důstojným místem pro hasiče i místní SOKOL.
   Velkých úspěchů dosáhl sbor v letech 1955 až 1958. V roce 1955 přistoupilo do sboru 9 nových členů, kteří začali provádět výcvik soutěž požárních družstev. Celkem 11 členný kolektiv získal prvenství v soutěži okresního kola soutěže požárních družstev v roce 1956 a 1957. V roce 1958 získalo družstvo 2.místo a unikla mu vlajka, kterou by po 3 prvenstvích získali jako trvalou trofej.

Družstvo tehdejších vítězů cvičilo v tomto složení:
velitel Beneš Josef dále Berka Karel, Berka Josef, Nentvich Josef, Beneš Karel, Zinke Jaroslav, Rotter Antonín, Hrubý Miloš, Šrůtek Jaromír, Pavlínek Radislav a Obršál Jaroslav. 5.srpna 1956 se uskutečnila ojedinělá hasičská akce, kdy vítězové okresních soutěží z Hradeckého kraje měli dopravit vodu na vrchol nejvyšší české hory, na Sněžku. 22 sborů a 270 hasičů tento úkol splnily, a my můžeme bát hrdí, že u toho byl náš sbor. Vlastní dodávka vody trvala 45 mint, ale nutno dodat, že akce byla předem připravená.

   Ani současné družstvo mladých hasičů nezahálá a již několik let se zúčastňuje pohárových soutěží v okrsku i širokém okolí. Družstvo cvičí složení: velitel Valášek Petr, zástupce velitele Meier Michal, dále pak Vacek Michal, Berger Martin, Stefaniak James, Podstata Jaromír, Vaniš Martin, Kovář Milan, Rotter Milan, Kraus Dušan a chalupář Dušek Stanislav a Dušek Lukáš. Když je opravdu nedostatek, jede na soutěž i starosta Špulák Jan nebo jednatel Berger Jaroslav. Mezi největší úspěchy patří vítězství v domácím poháru, potom vítězství v České Metují, v Bezděkově, Police nad Metují, Martinkovicích, ve Žďáře a již po třetí v Meziměstí. Ale před těmito soutěžemi ani stará garda nezahálela, pořádala pravidelněhasičské bály v hospodě „U Květy“, tradišní letní karnevaly, sběry starého železa, chodili jsme sázet stromky a celou řadu akcí, které vyžadovala tehdejší politická garnitura. V součastnosti má sbor 48 členů, z toho 3 ženy. Čtyři mladí hasiči z Hlavňova jsou organizování v SDH Bukovice v kolektivu mladých hasičů.
   Závěrem mé zprávy bych chtěl poděkovat všem jejím členům za obětavou práci, která je bez nároku na odměnu a je na úkor volného času. Poctivá dlouholetá práce celé řady členů zaslouží obdiv a poděkování. Pokud ve zprávě chybí důležité údaje, rádi je doplníme a předáme dalším generacím, aby pokračovali v dobře započatém díle. Pokud jsme na někoho zapomněli, věřte, že to nebylo úmyslně. Tím bych chtěl vzpomenout na řadu z Vás, kteří jste dlouhá léta pracovali ve funkcích sboru a nevzdali jste to.

V Hlavňově dne 6.června 2003

Zapsal jednatel sboru
Berger Jaroslav