1406
Tento rok byl sepsán nejstarší BŘEVNOVSKÝ URBÁŘ – tj. prostorově utříděný katastr nemovitostí příslušejících břevnovskému klášteru. Urbář, který jeho editor prof. Dr. Josef Emler nazval „pravou perlou mezi podobnými památkami historickými“, obsahuje seznam peněžních platů, naturálních dávek a robotních povinností poddaných.
Urbáře vznikaly z iniciativy majitelů panství a statků pro evidenci platů a dávek, které jim plynuly z poddanských usedlostí. Povinnosti poddaných tvořily buď peněžní platy, naturální dávky nebo robota. Jednotlivé druhy se mohly navzájem doplňovat. Zatímco ve středověku převažovaly dávky v naturáliích a posléze v penězích, pro raný novověk je charakterističtější, že vrchnost ukládala více roboty. Výše finančních odvodů totiž nebyla obvykle během let valorizována a ztrácela proto na hodnotě, zatímco v případě roboty tento problém odpadal. Platy a dávky se zpravidla vybíraly dvakrát do roka, na jaře (na sv. Jiří – s. Georgii) a na podzim (na sv. Havla – s. Galli).
HLAVŇOV (villa Hlawnow) měl výměru 4 lány a 5½ prutu a z lánu platil 20 grošů ročně. (In villa Hlawnow sunt 4 lanei et 5½ virga et quilibet laneus solvit Georgii 10 gr. et Galli 10 gr.). Berně se platila 2½ kopy a 6 penízů. Dále zde byli čtyři zahradníci Jan, Kmon, Ondřej a Petr, kteří platili každý jinak: (Item in Hlawniow ortulani: Jan solvit Georgii 2 gr., robota 1 gr., Galli 2 gr., pro forestario 1 gr. et pro berna 3 gr. et 4 dies laborare aut 2 gr. dare; item Kmon solvit Georgii pro censu 1 ge., robota 1 gr., Galli unum gr., pro forestario 1 gr., pro berna 3 gr. et duos dies laborare aut 1 gr. dare; Item Ondřey solvit Georgii 1 gr. robota 1 gr. et Galli 1 gr., berna 2 gr., pro censu Georgii 6 parvos et Galli pro forestario 1 gr.; Item Petrus solvit 2 pullos).
Robota sedláků – tj. renta v úkonech, která spočívala v tom, že rolník pracoval ve prospěch vrchnosti (většinou šlo zemědělskou práci), aniž za to dostal odměnu. Robota na polickém panství byla podle urbáře následující: třikrát v roce orat na panských polích (z každého lánu 24 brázd = 411,3 m2) – dvakrát na ozimi, jednou na jaři (Item quilibet laneus 24 sulcos ter in anno arare, videlicet bis in hiemalia et semel in estivalia).
Dále museli všichni Poličtí pracovat dva dny o žních, pak jeden den na jaře a na podzim (Item in Policz omnes homines tenentur fenum siccare et componere cum aliis villis, et qui habent equos, tenentur cum aliis villis fenum ad monasterium deducere et per 2 dies in messe laborare, uno ad hiemalia et secundo ad estivalia, que „jezrub“ dicintur, sicut in villis omnibis quilibet hospes idem tenentur).
Majitelé koní museli dovézt všechno seno a obilí do panských stodol, spolu s ostatními sušit a nakládat seno, chodit podle potřeby na hon (Item de Policz et de villis tenentur transire venatum, quociens ipsis mandatur).
Majitelé potahů měli dále za povinnost dovézt o Vánocích jeden vůz dříví do kláštera (Item ad Nativitatem domini de Policz, qui equos habent, tenentur ad monasterium per 1 currum de lignis adducere, sicut et omnes alii villani tenentur idem facere. Item ad omnia edificia de novo construenda vel de antiquo reformanda tenentur de Policz, qui equos habent, et villani ligna adducere), vozit do panského mlýna mlýnské kameny a co jiného bylo potřeba, a kdo neměl koně, vykonávat ruční práci, spravovat mosty a lávky, dopravovat kámen (vápenec?) do vápenky a dřevo na jiné stavby (Item Policz cum villis debent ad molendinum lapides molares et alia necessaria adducere et qui equos non habent, manibus tenentur laborare. Item omnia necessaria ad sepes tenentur adducere et prepositus per suam familiam sepes facere. Item Policenses tenentur pontes emendare, lapides ad calcinam de Policz et de villis tenentur adducere).
Poličtí nájemci (podruhové) měli za povinnost trhat konopí a sázet zeleninu (Item inquilini oppidi dicti Policz tenentur canapum extrahere et olus plantando terre imponere).
Tyto robotní práce nejsou v urbáři časově limitovány, jsou vymezeny většinou pouze úkolově nebo jen velmi všeobecně, což pro poddané mohlo představovat značné zatížení.
Lachovští a Maršovští sedláci byli od robot osvobozeni (zato však museli dávat více obilí), vsi Suchodol a Bělý byly z roboty vykoupeny (za 16 grošů z každého lánu). Úplně osvobozeni od poddanské renty byli dědiční rychtáři (šolcové), kteří byli čtyři na celém panství – v Srbské, v Pěkově, v Lachově a v Dědově. Ti však museli odvádět vrchnosti zvláštní poplatek (servitium), 4 kopy grošů na sv. Jiří a 4 kopy grošů na sv. Michala, kromě toho byli povinni připravit pro probošta obvykle na konci masopustu pohoštění. Soudy se konaly zpravidla třikrát do roka. Zúčastňoval se jich probošt, který zasedal spolu s rychtáři. Šolcové byli povinni přísedícím poskytnout oběd (prandium), na který však všichni poddaní příspívali dvěma penězi, kromě Petrovic, Petroviček a Dřevíče, kteří dávali jeden peníz ročně (Item ubi sunt sculteti, dant prandia preposito cum juratis et familia ter in anno, et omnes hospites dant ter in anno judionales per 2 parvos).
Obilní dávka se odváděla jako pocta (»nomine honoris«), což mělo především symbolický charakter vyjadřující uznání poddanského charakteru držby půdy. Bylo to většinou 1½ korce obilí z lánu, zřejmě po třetině pšenice, žita a ovsa (Notandum, quod in toto districtu Policzensi exeptis Marssow et Lachow alii omnes de quodlibet laneo solvunt monasterio Policzensi per 1½ mensuram nomine honoris). Výjimku tvořily Maršov (Staropolický) a Lachov, kde se platilo 6 korců z lánu – stejným dílem pšenice, ovsa a žita (et de quodlibet laneo solvunt per 6 mensuras: 2 tritici, 2 avene et 2 siliginis) a Petrovice, Petrovičky, Dřevíč (Horní) a Maršov (za vodou) kde se platil věrtel ovsa z lánu (1 quartale avene).
Dále se klášteru ze všech vesnic odváděly naturálie: z každého lánu o Narození P. Marie a Narození Božím dvě kuřata (pullos), o Velikonocích 12 vajec (Item predicte ville solvunt de quolibet laneo ad Nativitatem B. Marie virg. per 2 pullos ed Nativitatem Christi per 2 pullos et ad festum Resureccionis per 12 ova). Existovaly však i výjimky: v Bohdašíně dávalo 22 hospodářů toliko jedno kuře o narození Božím (et quodlibet hospes dat unum pullum circa Nativitatem domini), v Petrovicích, Petrovičkách, Dřevíči (Horním) a v Maršově (za vodou) dávali z lánu dvě kuřata a 24 vajec ročně (Item quilibet laneus solvit 2 pullos, 24 ova). Z Maršova odváděli také jednu kýtu (vepřovou?) – Item per unam scapulam.
Desátek pro polickou faru sestával z roční dávky jednoho korce žita a jednoho vrchovatého korce ovsa z lánu. Platily jej všechny vesnice, s výjimkou Maršova a Lachova (Item omnes ville in districtu toto, que ad parochiam Policzensem spectans, solvunt pro decimis de quolibet laneo 1 strichonem siliginis et 1 strichonem avene cum cumulo excepto Marssow et Lachow). Krom toho farář disponoval půllánem v Ledhuji, měl však za povinnost z těchto důchodů svým spolubratřím z konventu kláštera poskytnout denně jedno jídlo a jednou do roka, na sv. Jana Křtitele, je pohostit. Probošt měl za povinnost poskytnout svým bratřím takové hostiny tři (Item ecclesia parochialis in Policz dat omni die per circulum anni fratribus convetualibus unum rerculum et unam minucionem circa festum S. Johannis Baptiste tan fratribus quam domino preposito, et alias tres minuciones prepositus tenetur fratribus dare).
Mlýnů v době složení urbáře bylo na polickém panství celkem dvanáct. Nejstarší byl mlýn tzv. „podklášterní“ v městečku Polici, který tehdy ještě stál vedle samého kláštera již z dob prvotní kolonizace „polického újezdu“, a byl hnán vodou, přiváděnou dlouhým náhonem z potoka Ledhujky. Další panské mlýny byly v Ledhuji, v Suchém Dole, v Hlavňově, v Bukovici, v Pěkově, v Dědově, ve Žďáře, v Maršově, pod Radešovem v Mezihoří, a dva mlýny v Nízké Srbské. Protože všechny tekoucí vody polického panství náležely výhradně vrchnosti, patřily mlýny, které při nich stály, až na několik výjimek, rovněž vrchnosti, která je většinou dala na svůj náklad vybudovat i s příslušnými náhony. Podklášterní mlýn byl v pronájmu a mlynář zde platil ročně 52 korců žita nájmu (Item molendinum ante monasterium solvit 52 mensuras siliginis), ledhujský mlynář 32 korců (Item molendinum in Hedguhe solvit 32 mensuras siliginis).
Mlýny suchodolský, žďárský a dva nízkosrbské byly prodány zákupním právem a platil se z nich stanovený roční plat. Suchodolský mlynář platil podle urbáře čtyřikrát ročně 24 grošů (Item molendinum solvit 24 gr. omnibus quatuor temporibus), mlynář ze Žďára dvakrát ročně 4 groše, k tomu odváděl 6 kuřat a byl povinen 6 dny roboty (Item molendinator tenetur 6 dies laborare; Item molendinum solvit Georgii 4 gr., Galli 4 gr. et 6 pullos pro una vice), v Srbské platily oba mlýny po 6 groších ročně (Item molendinum solvit 4 gr. pro duobus terminis et Podole 2 gr. et bernem de una virga; Item molendinum fratrum solvit Georgii 3 gr. et Galli 3 gr. et bernem de una virga).
V Bukovici a v Hlavňově patřily mlýny včetně příslušných tří prutů polí obci, odváděly však ročně 5 grošů a 6 kuřat vrchnosti a náleželo k nim i 6 dnů roboty.
(Item es ibi molendinum, de quo solvit molendinator ad communitatem de tribus virgis, et tenetur 6 pullos dare et 6 dies laborare; et solvit Georgii 2½ gr. et Galli 2½ gr.).
Mlýny radešovský (Mezihorní) a maršovský nemají v urbáři uveden žádný plat – snad proto, že málo vynášely, protože vesnice, pro které mlely, měly malý počet sedláků.
Na celém Policku byla všem společná povinnost platit z koní. Platilo se polesnému (forestario). Za jednoho koně se odvádělo jedno kuře, čtvrt strychu ovsa a jeden a půl groše, ze dvou koní pak čtyři kuřata (pullos) tři čtvrtiny strychu ovsa a tři groše, a kdo vlastnil více než čtyři koně, platil pouze za čtyři. (Item notandum, quod in toto districtu Policz, qui habet unum equum, forestario solvit 1 ½ gr. et unum quartale avene et unum pullum; et qui habet duos equos, solvit 3 gr. et tria quartalia avene et 4 pullos, et si habet plures quam quatuor equos, non solvit nisi de quator. Item qui habet equos in oppido, solvit de quator equis omnia premissa, et si habet curiam in villa, solvit omnia duplicando).
V Polici polesnému platil každý jeden groš, podsedek 6 penízů, kdo však vlastnil koně, platil jako ve vesnicích (Item quilibet hospes tenetur dare ad festum s. Michaelis per 1 gr. pro forestario, et area per 6 parvos). Poněkud jiné platby měla Velká (Nízká) Srbská: ze čtyř koní 4 groše, 4 kuřata, jednu měřici ovsa, ze tří 3 groše, 2 kuřata, půl měřice ovsa, z jednoho koně 1 ½ groše, 1 kuře a 1 čtvrtci ovsa (Item de quatuor equis 4 gr., 4 pullos, unam mensuram avene et de tribus 3 gr., 3 pullos, 3 quartalia avene, et de duobus equis 3 gr., 2 pullos, ½ mensuram avene et de uno equo 1 ½ gr., 1 pullum, 1 quartale avene). V. V. Tomek se domníval, že to byl poplatek za využívání panských lesů (zejména za dříví k otopu), to však urbář takto nespecifikuje; spíše je pravděpodobné, že šlo o důchod polesného.
