9. listopadu 1950
se konala plenární schůze místního Národního výboru (MNV) Hlavňov, na které Josef Novák, referent n. p. Turista v Polici n. Met., hovořil k shromážděným občanům o významu silnice na Hvězdu v Broumovských stěnách pro zvelebení turistického ruchu na Policku.
O stavbě silnice následně jednala i rada MNV Hlavňov dne 17. listopadu t. r., kdy bylo shledáno, že stavba silnice si vyžádá cca 70.000 pracovních hodin. Usneseno, že muži z obce od 17 do 60 let povinně odpracují každý po 30 hodinách, ženy byly z této povinnosti vyjmuty, dobrovolně však mohly pomoci. Nakonec však z celé záležitosti sešlo a stavební záměr se nerealizoval.
24. listopadu 1950
„konána byla radní schůze, do které přizváni byli zástupci obce Hlavňova, Tělocvičné jednoty Sokol a Sportovního klubu. Účelem svolání byla akce správy Státních lesů a vybudování silnice na Hvězdu, a která žádá závazně, kolik pracovních hodin by bylo možno v příštím roce odpracovati dobrovolně na stavbě silnice. Zástupci obce Hlavňov hlásí, že v prvním roce odpracují 4.500 hod., obec Police pak 12.000 hodin. Tento příslib bude oznámen předsedou správě Státních lesů v Broumově.“ (Kronika města Police nad Metují)
16. května 1951
ukázka ze zápisu místního národního výboru:
Předseda: František Zinke
Místopředseda: Josef Kollert
Členové: Antonín Obršál, Rudolf Provazník, Anna Vacková, Jaroslav Kutík, Josef Rotter, Josef Wiesner, Josef Hrubý, Václav Berka, Antonín Pfeifer, Roman Jirman
Tehdejší tak zvané plénum místního národního výboru se sešlo v budově kde je nyní knihovna a místnost rozhlasu. Schůze dne 16. května 1951 se sešla ve 21.00 hodin a projednávala mimo jiné tyto problémy:
doba setí obilovin byla direktivně stanovena na dny 18 – 25.května 1951
mléko za I. čtvrtletí bylo splněno na 110%
stav dobytka je uspokojivý
zemědělcům do 2 ha byla též předepsána dodávka chlebového obilí
učitel Provazník upozornil, že Sokol v obci nevyvíjí žádnou činnost
Hrubý Josef podává stížnost, že na rozdělovně masa je mnoho lidí, kteří by tam ani nemuseli být, neb věci nerozumí. Místo 6 lidí by postačili 3.
Kollert Josef si stěžuje, že školní mládež poškozuje odtok vody u rybníka
Osoba Augustin oznámil, že by na horním konci obce zřídil požární nádrž
učitel Provazník upozorňuje, že je třeba dát do pořádku školní zahradu
bylo jednáno o bouračce po Zálišových. Rozhodnuto, že stodola se nechá pro potřeby obce
Berka Václav se dotazuje,kdy bude místní rozhlas
(Antonín Vacek, Jaroslav Berger)
29. března 1953
vyhořela od krátkého elektrického spojení hospodářská usedlost p. PINKAVY v Hlavňově.
18. července 1953
zapálil blesk hospodářské stavení p. KLEINERA v Hlavňově. Vyhořelo do základů.
1956
POLICE NAD METUJÍ měla 3.780 obyvatel – s BUKOVICÍ a RADEŠOVEM. V roce 1886 (před 70 léty) měla samotná Police nad Metují 3.470 obyvatel.
BEZDĚKOV nad Metují měl v roce 1956 585 obyvatel (v roce 1886 měla obec 764 obyvatel), SUCHÝ DŮL 511 obyvatel (v roce 1886 měla obec 1.120 obyvatel), HLAVŇOV 260 obyvatel (v roce 1886 měla obec 618 obyvatel), MACHOV 1.206 obyvatel (v roce 1886 měla obec 2.496 obyvatel), MARŠOV 94 obyvatel (v roce 1886 měla obec 230 obyvatel), PĚKOV 386 obyvatel (v roce 1886 měla obec 699 obyvatel), PETROVICE 430 obyvatel (v roce 1886 měla obec 578 obyvatel), ŽĎÁR nad Metují 554 obyvatel (v roce 1886 měla obec 752 obyvatel), BĚLÝ 268 obyvatel (v roce 1886 měla obec 643 obyvatel).
Zajímavá statistika, dokumentující trvalý odliv obyvatelstva z vesnických sídlišť.
28. srpna 1957
bylo jako první v polickém regionu založeno JZD SLAVNÝ – předseda Robert KUBEČEK. Družstevníci byli za tento „příkladný“ (ale vynucený) čin odměněni a dostali od státu přidělen nový traktor Zetor 25A.
Během následujících 14 dnů pak byly v okolí Police n. Met. založena další Jednotná zemědělská družstva: v RADEŠOVĚ, ve ŽĎÁRU, v BEZDĚKOVĚ, na PETROVICÍCH, PETROVIČKÁCH, v MARŠOVĚ, v ČESKÉ METUJI (12. 9., předseda Miroslav FULKA), v BĚLÉM (4. 9., předseda Josef VITVAR), v POLICI NAD METUJÍ (družstvo tvořili drobní rolníci většinou ze Záměstí) a dále v PĚKOVĚ (12. 9.) – předseda Václav TÉR, v HLAVŇOVĚ (12. 9.) – předseda vedený při zápisu Jaroslav PINKAVA, ve skutečnosti Miroslav ZEIDLER, JZD však začalo pracovat až ode dne 1. 6. 1959, v SUCHÉM DOLE (12. 9.) – předseda František JIRKŮ. Jako poslední JZD ve VELKÉ LEDHUJI (4. 10.) – předseda Josef DUCHÁČ. Toto JZD však ještě celý příští rok hospodařilo po staru a fakticky začali společně hospodařit až od roku 1959.
1. července 1960
byl ustaven okres NÁCHOD (podle zákona č. 36/1960 Sb. o územním členění státu) sloučením původních okresů (resp. jejich větších částí) Broumov, Jaroměř, Náchod a regionu Novoměstska.
Vznikl tak nový územně správní celek, který pod oficiálním názvem okres Náchod měl úřední sídlo ve stejnojmenném městě a jenž spravoval nově vytvořený územní obvod o výměře 861 km2 s počtem 84 správních obcí a mající celkem 114.274 obyvatel. Začleněn byl pod nově vytvořený Východočeský kraj, který sestával z okresů Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov n. Kn., Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí n. Orl.
Reforma interně probíhala cca 1 rok, od pol. r. 1959 do června 1960. Spočívala zejména ve slučování původních správních obcí (MNV) do větších integrujících celků. V podmínkách okresu Náchod se slučovalo 140 správních obcí, a sice z původních okresů Broumov 39 obcí, Dobruška (Novoměstsko – 19 obcí), Dvůr Králové n. Lab. (příhraniční obce – 2), Jaroměř (36 obcí) a Náchod (44 obcí), až do výsledného počtu 84 správních částí a jejich 234 místních částí. Naopak zbývající obce (jejich menší část) z původních okresů Broumov a Jaroměř byly začleněny do sousedních okresů Trutnov a Hradec Králové.
Správními obcemi byly v rozsahu bývalého okresu Broumov tyto obce se svými místními částmi: Adršpach (Dolní Adršpach, Horní Adršpach), Bezděkov n. Met., Božanov (Božanov, Studená), Broumov (Benešov, Broumov, Velká Ves), Březová (Březová, Vernéřovice), Česká Metuje (Česká Metuje, Metujka, Skalka, Vlásenka), Hejtmánkovice, Heřmánkovice (Heřmánkovice, Janovičky), Hvězda (Bukovice, Hlavňov), Křinice, Machov (Bělý, Machov, Machovská Lhota, Nízká Srbská), Martínkovice, Meziměstí (Meziměstí, Pomeznice, Starostín, Vižňov), Otovice, Pěkov (Hony, Pěkov), Police n. Met. (Malá Ledhuje, Police n. Met., Radešov, Velká Ledhuje), Rožmitál, Ruprechtice (Hynčice, Ruprechtice), Suchý Důl (Suchý Důl, Slavný), Šonov, Teplice n. Met. (Bohdašín, Dědov, Dolní Teplice, Horní Teplice, Javor, Lachov, Skály, Teplice n. Met.), Velké Petrovice (Maršov n. Met., Petrovice, Petrovičky), Zdoňov, Žďár n. Met. (Ostaš, Žďár n. Met.).
V regionu Policka pozbyly svou autonomii tyto obce: Maršov – připojen k Velkým Petrovicím, Bělý – připojen k Machovu, Slavný – připojen k Suchému Dolu. Obec Hlavňov byla připojena k Bukovici – tyto dvě poslední sloučené obce byly pojmenovány uměle vytvořeným názvem Hvězda.
20. prosince 1960
se sloučily JZD Bukovice a JZD Hlavňov – vzniklo Jednotné zemědělské družstvo s názvem „HVĚZDA“ se sídlem v Bukovici; předsedou byl zvolen Jaroslav PINKAVA z Hlavňova.
1961
Jednotná zemědělská družstva na Policku:
„JZD Radešov a Velká Ledhuj, patřící do Police, hospodařila dobře. Radešov patří stále k nejlepším v okrese. Podle dosažené hodnoty pracovní jednotky je z 93 JZD v náchodském okrese Radešov na 14. a Velká Ledhuj na 57. místě.
Pořadí ostatních JZD na Policku je následující: Žďár 41., Bezděkov 52., Česká Metuje 51., Bukovice s Hlavňovem 62., Bělý 67., Machov 72., Pěkov 78., Velké Petrovice 84., Suchý Důl 85. V Radešově byla hodnota pracovní jednotky 21 Kč, hodnota naturálií 1,94 Kč. Jestliže radešovský družstevník odpracoval za rok 600 pracovních jednotek (mnozí i více), bylo mu vyplaceno celkem 12.600 Kč a dostal naturálie (obilí a brambory) v hodnotě 1.164 Kč. Kromě toho má záhumenku (½ ha), na níž uživí zpravidla 1 dojnici a nejméně 15 slepic. Mnohý vykrmí pro sebe i vepře. – Obě polická družstva Ledhuj i Radešov, mají ovšem v době sklizně dostatečnou pomoc brigádníků jak z místních závodů, tak i ze škol. Žáci pomáhají hlavně při sklizni brambor. – Když mělo v únoru JZD Radešov výroční schůzi, což je vlastně nejradostnější den v roce, poněvadž se dobírá druhá polovina odměny, byli pozváni a pohoštěni i brigádníci. A tak se při slavnostní tabuli v malé místnosti u Růžičků sešlo na 70 hostí, ale jen 15 družstevníků.“ (Kronika města Police nad Metují)
26. června 1973
„krátce před 14. hodinou projíždělo do města od Bezděkova parku auto naložené sudy s naftou, z nichž pro netěsné zátky vytékala nafta na dlážděnou vozovku. Přestože při vjezdu do náměstí již několik jezdců se jen stěží zachránilo před smykem, nikdo nezabránil nebezpečí, jehož obětí se stal elektrikář z Hlavňova Václav ŠRŮTEK. Smykem na potřísněné vozovce upadl s motocyklem Pionýrem, přičemž od vzniklé jiskry se zapálil benzin, který si vezl sebou v příruční nádržce. Takřka v poslední vteřině se mu podařilo strhat z těla hořící oděv a ve spodním prádle doběhnout na stanici první pomoci, odkud jej s 25 % spáleninami II. a III. stupně odvezli do broumovské nemocnice.“ (Arnošt Kubeček)
1. leden 1985
Obce BEZDĚKOV, HVĚZDA (Bukovice, Hlavňov), PĚKOV (Hony), SUCHÝ DŮL (Slavný) byly administrativně připojeny k Polici nad Metují – na základě rozhodnutí pléna NV ze dne 6. prosince 1984. Zájmy obcí zastupovaly jmenované místní Občanské výbory.
